Nový britský velvyslanec Matt Field ji oslaví v Česku. Vypráví také o tom, jak si tu hledá „svou“ hospodu a proč se Britům líbí humor Járy Cimrmana.
Nastupující král Karel se na převzetí monarchie důsledně připravoval celý život. „V tomto smyslu tedy nevidíme tak velkou změnu, ale spíše kontinuitu,“ říká nový britský velvyslanec v Praze Matt Field. Karlovy korunovace se letos sice osobně zúčastní méně lidí, přesto to podle něj díky přenosům do světa bude ještě sledovanější událost než korunovace královny Alžběty před sedmdesáti lety.
Jsou to tři měsíce od chvíle, kdy jste po svém příjezdu do Prahy vzbudil pobavení svým pozdravem „Jsem Matt a jsem tu novej“. Pořád si tu ještě připadáte „novej“?
Ještě pořád ano. Ale byl to skvělý začátek a měl jsem velkou radost z toho vřelého přijetí. Dostal jsem mezitím od Čechů spoustu tipů a doporučení, jak se tady zabydlet. Ale zatím jsem tu stále velmi krátce. Také vím, že Česko není jen Praha, a chci se podívat i do ostatních částí země.
Dostal jste se už mimo Prahu?
Zatím jsem byl v Brně. Seznam míst, která bych tu chtěl navštívit, je opravdu dlouhý. To mi určitě zabere celé čtyři roky, které tady budu mít.
Před časem mi jeden diplomat krátce po příjezdu do Prahy říkal: „Musím si tu najít svou oblíbenou hospodu, pak bude vše v pořádku. Problém je, že jich je tu tolik a neumím si vybrat.“ Už jste si našel tu svou?
Ano, to je i pro mě důležité, hospoda je kulturním a duchovním domovem každého Brita. Máme tady hned u ambasády hospodu U Hrocha, to je taková pražská instituce. Ale stále se ještě rozhlížím a dělám průzkum.
Věřím, že ho děláte poctivě.
To rozhodně ano.
Zmínil jste, že vám je blízký český humor, včetně fiktivního génia Járy Cimrmana. Už jste viděl nějakou jeho hru?
Ano, Dobytí severního pólu. Bylo to úžasné. Britský a český humor jsou si velmi blízké. Nikdo nám Britům nemusí vysvětlovat, v čem je Cimrman vtipný, vidíme to jasně. Stejně tak, jako Čechy baví britští Monty Python. Klidně by si mohli navzájem psát hry.
Britský a český humor jsou si velmi blízké. Nikdo nám Britům nemusí vysvětlovat, v čem je Cimrman vtipný, vidíme to jasně. Stejně tak, jako Čechy baví britští Monty Python. Klidně by si mohli navzájem psát hry.
Přijel jste do Prahy po smrti královny Alžběty a před korunovací krále Karla. Už se Britové s tou změnou dokázali po devíti měsících vyrovnat?
Všichni věděli, že to jednou přijde, ale stejně byl skon královny v určitém smyslu šok. Byli jsme na ni zvyklí. Během všech změn, kterými Británie za její sedmdesátileté vlády prošla – jejím prvním premiérem byl Winston Churchill –, pro nás byla takovou stálou jistotou a konstantou. Víme však, že nikdo není lépe připraven převzít žezlo než Karel, který se na tu práci připravoval celý život. V tomto smyslu tedy nevidíme tak velkou změnu, ale spíše kontinuitu.
Královna byla mezi Brity velmi oblíbená, dosáhne podobného přijetí také její syn?
Jsem přesvědčen, že bude velmi důsledně pokračovat v jejích krocích. Bude to ale dělat trochu jinak. Bude zdůrazňovat jiná témata, jež jsou mu blízká, ať už je to podpora mladých lidí nebo ekologie a udržitelnost.
Karel se o otázky životního prostředí zajímá dlouhodobě, má i ekofarmu, co ale realisticky může změnit?
Řadu věcí už změnil nebo ke změně přinejmenším přispěl. Byl jeden z prvních, kdo o udržitelnosti nebo biodiverzitě začal mluvit už v době, kdy nikdo pořádně nevěděl, co to znamená. Bylo mu něco přes dvacet let, vnesl tato témata do veřejného povědomí a postupně se přidávali další. Teď je to skoro mainstream, ale tehdy se o „zelených“ věcech téměř nemluvilo. Nyní se jeho pozice coby krále změní, bude méně vyjadřovat osobní názory, ale dál bude ekologická témata prosazovat. To můžeme vidět i na korunovačních pozvánkách, na nichž jsou vyobrazeny čtyři květiny zastupující čtyři části Británie. Odráží Karlovu osobnost i zájem o přírodu a její ochranu.
Byl jeden z prvních, kdo o udržitelnosti nebo biodiverzitě začal mluvit už v době, kdy nikdo pořádně nevěděl, co to znamená. Bylo mu něco přes dvacet let, vnesl tato témata do veřejného povědomí a postupně se přidávali další. Teď je to skoro mainstream, ale tehdy se o „zelených“ věcech téměř nemluvilo.
Sledujete přípravy na korunovaci? Jste sice v Praze, ale vnímáte, zda se na ni Britové těší?
Upřímně řečeno, docela jim závidím, že u toho budou moci být. A ano, velmi se těší. Loňský pohřeb královny Alžběty byla smutná událost. Korunovace ale bude oslava. Bude to pěkná, barevná a zajímavá událost rozložená do několika dní a budeme ji slavit také tady v Praze. V obchodním centru na Chodově jsme na sobotu připravili celodenní korunovační program, kterého se také zúčastním.
Karlova korunovace bude skromnější než ta Alžbětina v roce 1953, s nižším rozpočtem a méně hosty. Možná ani nálada nebude tak euforická.
Rozdíly budou, byla to jiná doba. Nyní bylo pozváno jen dva tisíce hostů, i když i to je pořád mnoho. Událost to tedy bude, co se týče přímé účasti, menší. Ale co do účasti celkové, tedy všech těch, kdo budou korunovaci sledovat, bude i vzhledem k technickým možnostem mnohem větší. Předchozí korunovaci sice vysílala televize, ale tohle bude událost přenášená internetem do celého světa. K tomu připočtěte v Británii a nejen tam řadu doprovodných událostí včetně sousedských obědů či dobrovolnických akcí. V některých ohledech tedy obřad bude skromnější, jako je skromný i král, ovšem celková účast bude vyšší než minule.
Budou slavit i Skotsko a Severní Irsko?
Počty nahlášených veřejných oslav jsou tam nižší než v Anglii. To je dané i tím, že tamní populace je menší než v Anglii. Řada Irů a Skotů také na korunovaci přijede do Londýna, protože budou chtít být přímo na místě. Oslavy ale budou probíhat po celé zemi. Skotové navíc mají ke korunovaci i tu vazbu, že při ní bude použit jejich vzácný Kámen osudu.
Není to vzhledem k dějinám sporné, použít symbol skotské státnosti ke korunovaci ve Westminsteru?
Korunovace se týká celého království, nejen Anglie. I pro mnoho Skotů je důležité, že jejich symbol bude při slavnostním obřadu přítomen. Bylo by spíše divné, kdyby tam nebyl. Znamenalo by to, že se Skotskem se nepočítá. Takový vzkaz nikdo vyslat nechce. Symbolů tam ale bude řada včetně sedm set let starého dřevěného trůnu a Kámen osudu bude jedním z nich.
Oslavy budou probíhat ve stínu války na Ukrajině. Podpora Kyjeva je mezi Brity i přes geografickou vzdálenost velmi vysoká, čím to je?
Je to pro mě velmi pozoruhodné. Podpora je jednoznačná mezi veřejností i napříč politickými stranami. Domnívám se, že podíl na tom mají nedávné události včetně ruského útoku nervovým jedem v Salisbury, podobně jako Česko mělo Vrbětice. Použití chemické zbraně na ulici britského města řadě lidí otevřelo oči. Je to ale celkově činnost Ruska za posledních deset až dvacet let, která je pro nás důvodem znepokojení.
Podpora je jednoznačná mezi veřejností i napříč politickými stranami. Domnívám se, že podíl na tom mají nedávné události včetně ruského útoku nervovým jedem v Salisbury, podobně jako Česko mělo Vrbětice. Použití chemické zbraně na ulici britského města řadě lidí otevřelo oči.
Británie bude v červnu hostit Konferenci na obnovu Ukrajiny. Nezdá se ale, že by tamní válka měla brzy skončit. Ukrajinci vzhledem k ruským útokům na infrastrukturu musí svou zemi obnovovat už nyní, zatímco bojují. Dalším důvodem konference je, abychom věděli, zda peníze posílané na Ukrajinu jdou skutečně tam, kam mají. Cílem je nejen opravit, co bylo zničeno, ale vybudovat to ještě lépe. To je alespoň naděje této bezútěšné situace, že nakonec na tom Ukrajina bude lépe než před válkou. Nadále budeme dodávat i vojenskou a humanitární pomoc. Ukrajina bojuje za bezpečnost nás všech v Evropě. Není to tedy z naší strany žádná charita.
Další ohrožení britská vláda vidí v Číně. Nedávno uzavřela bezpečnostní pakt Aukus se Spojenými státy a Austrálií. To je jasný politický signál. V ekonomické rovině ale s Čínou chcete dál spolupracovat.
Dynamika vztahu s Čínou je velmi odlišná od té s Ruskem. To se chová nepřátelsky k Ukrajině i ostatním evropským demokraciím. S Čínou je to složitější. Je to pro nás strategická výzva v ekonomické a bezpečnostní rovině i vzhledem k čínským aktivitám v Jihočínském moři a směrem k Tchaj-wanu. Zároveň ale máme obchodní vazby a pragmatičtější vztah. A je to popravdě ta největší výzva, které nyní všichni čelíme.
Britský ministr zahraničí James Cleverly mluvil v nedávném projevu o tom, že Čína je jedním z mála států, který má nepřetržité dějiny, sahající dva tisíce let nazpět. V tom zazníval i určitý obdiv a respekt.
Určitě je v našem vztahu k Číně i respekt, to v každém případě. Zároveň ale musíme jasně říkat to, v čem se s ní neshodneme. A způsob, jak se chová v Indo-Pacifiku, je problém. Pro nás i pro ostatní státy v regionu.
Pokud to řeknu velmi zjednodušeně, pak obranný pakt Aukus usiluje o udržení statu quo v regionu tak, aby zároveň mohl nerušeně probíhat obchod s Čínou?
Není to vůbec zjednodušené, velmi dobře to vystihuje tuto dynamiku. Aukus je pakt mezi třemi podobně smýšlejícími státy a s podobnými postoji ohledně bezpečnosti, spolupráce mezi Británií, USA a Austrálií je tedy přirozená. Každý z nás má i vlastní obchodní vazby s Čínou a ostatními státy v Indo-Pacifiku. Situace se rychle vyvíjí, chceme proto být schopni bránit zájmy naše a našich spojenců, ale nikdo si nepřeje konfrontaci.
Na závěr se vrátíme ještě do Česka. Velvyslanci a diplomati často rádi mluví o tom, jak vztahy mezi našimi zeměmi vzkvétají, a v mnoha oblastech tomu tak skutečně je. Přesto se vždy najde i prostor pro zlepšení. Co byste během svého zdejšího působení rád zlepšil vy?
Česko a Británie mají dlouhé společné dějiny a stále se posouvají k lepší a užší spolupráci v mnoha ohledech včetně obchodu a bezpečnosti. Ale rád bych obojí posunul ještě dál tak, abychom měli více obchodu a investic v obou směrech a užší spolupráci v oblasti vymáhání práva, ale také například v potírání mezinárodního organizovaného zločinu, v oblasti kybernetické bezpečnosti a také nových hrozeb. Chci také podporovat užší spolupráci v oblasti energetiky včetně jaderné, rád bych ji viděl i ve vědě a výzkumu. A v neposlední řadě také spolupráci coby dvou podobně naladěných demokracií na úrovni parlamentů včetně podpory svobody slova i našich společných hodnot, rovnosti a lidských práv. Pokud se nám to v nějaké míře podaří, budu to považovat za úspěch.
Velvyslanec Matt Field je od února 2023 britským velvyslancem v Praze. Působil na ambasádách v Bosně a Hercegovině, na velvyslanectví v Záhřebu pracoval na přístupových rozhovorech Chorvatska do Evropské unie. Studoval religionistiku, japonská studia a obchodní administrativu na univerzitě v Durhamu. Začátkem roku byl za zásluhy o britskou zahraniční politiku jmenován důstojníkem Řádu britského impéria.
Rozhovor vyšel v MF Dnes.