Biologické a chemické zbraně, terorismus, digitální hrozby a útoky využívající nejmodernější technologie. Klidně i ty, které ještě vůbec neexistují. Aby se světové armády lépe připravily na možné hrozby budoucnosti, stále více využívají potenciál autorů vědecko-fantastické literatury. Ti mají poslední roky uvnitř armád své vlastní „výzkumné“ týmy. A jejich díla jsou údajně tak zajímavá, že je čtou i prezidenti.
Kronika kulturního úpadku se odehrává v blízké budoucnosti. Ozbrojené síly musí evakuovat francouzské a evropské občany z Velkého Města poté, co se rozšíří zvěsti o biologickém útoku na střední školy. Patogenem je druh koronaviru, který způsobuje vážné dýchací potíže a sepsi. Vojáci však čelí problému, s nímž nepočítali: V tomto fiktivním světě se obyvatelé města rozdělili do skupin – do takzvaných „bezpečných sfér“ – podle toho, co chtějí vidět, slyšet a čemu chtějí věřit.
V tomto fiktivním světě se obyvatelé města rozdělili do skupin – do takzvaných „bezpečných sfér“ – podle toho, co chtějí vidět, slyšet a čemu chtějí věřit.
Románové příběhy nabízejí alternativu ke standardním suchým zprávám, kterými se politici a velitelé musí běžně prokousávat. „Máte komunity, jejichž struktura je založena na záměrném odmítání vidět určité části reality. A to do té míry, že pokud něco odmítáte vidět, už to pro vás neexistuje,“ popisuje spoluautorka příběhu Virginie Tournayová. „Vegani se mohou rozhodnout, že neuvidí talíře s masem, nebo dokonce řeznictví na ulici.“
Pro nepřítele je to ideální terén pro masovou dezinformační kampaň. A to se v jejím příběhu také stane: Pod náporem cílených dezinformací a falešných zpráv některé „sféry“ nedůvěřují evakuačnímu úsilí ozbrojených sil a odmítají spolupracovat. Francouzští vojáci, kteří mají město a jeho obyvatele chránit, jsou dezorientovaní a jejich soudržnost a odhodlání se začínají rozpadat.
Sci-fi jako okno do blízké budoucnosti
Vojenští stratégové a velitelé dokážou dobře navigovat armády v úskalích bojů. Jedna věc jim ale při vší praktičnosti i s ohledem na bezpečnost naštěstí chybí: Ničím neomezená kreativita, jak v kritických situacích postupovat. Právě proto francouzská, ale také britská a americká armáda zaměstnává i odborníky z tohoto druhého pólu. Těmi jsou autoři vědecko-fantastické literatury, do určité míry smyšleného žánru, který neklade žádné hranice představivosti. Vojenským velitelům rozšiřují obzory, ale zároveň jsou natolik zajímavé, že je čte i prezident Emmanuel Macron.
Vojenským velitelům rozšiřují obzory, ale zároveň jsou natolik zajímavé, že je čte i prezident Emmanuel Macron.
Ve francouzské armádě se o tuto sféru poslední tři roky stará takzvaná Équipe rouge neboli Červený tým. Vše začalo v létě 2019, kdy si tamní Agentura pro inovace obrany položila otázku: Jak ještě lépe předvídat hrozby, které nás v nedaleké budoucnosti čekají? Odpovědí byla tato skupina autorů v žánru vědecko-fantastické literatury. Kromě spisovatelů zahrnuje také scenáristu a ilustrátory, aktuálně jedenáct lidí.
Ti úzce spolupracují s vědeckými a vojenskými odborníky. Mají za úkol nechat volný průběh fantazii a představit si zejména technologické, ekonomické, společenské a environmentální možnosti vývoje, které by v blízké budoucnosti, konkrétně v období mezi lety 2030 až 2060, mohly přinést potenciální konflikty přímo ohrožující Francii.
Projekt, který programově spojuje vojenské znalosti, vědeckou fikci, mezioborový vědecký výzkum a umění, částečně funguje v režimu utajení. Bez vojenských tajemství jsou ale sborníky těchto esejí dostupné i ke koupi.
Války budoucnosti: Lživé zprávy jako zbraň
První dva veřejně vydané díly mají přímočarý název: Jaké války nás čekají? V prvním dílu z roku 2022, který lze pořídit za osmnáct eur, se zvažují možnosti, jako je vytvoření nového pirátského státu vzniklého v důsledku klimatických změn, ovládání lidí prostřednictvím nervových implantátů nebo vznik uzavřených skupin rozvíjejících alternativní narativ jako ve výše nastíněném příběhu.
K tomu popisují také postupující fragmentaci vnímání reality, environmentální krize a bioterorismus, „kognitivní“ války založené na šíření masových dezinformací a stále pokračující polarizaci světa.
Popisují také postupující fragmentaci vnímání reality, environmentální krize a bioterorismus, „kognitivní“ války založené na šíření masových dezinformací a stále pokračující polarizaci světa.
Ve druhém díle z roku 2023 pak autoři a ilustrátoři opět ve spolupráci s armádou a vědci představují vize o něco bližší současnému světu, když si pokládají široké otázky: Míříme v době energetických válek a rozsáhlých požárů k nedostatku zdrojů a energie, který donutí armádu přehodnotit výzbroj, strategie a taktiku? Bude nutné armádu, aby mohla úspěšně fungovat, dekarbonizovat? Jak zejména v kontextu stále silnějších celosvětových tenzí skloubit ultrarychlé akce speciálních komand s nízkou spotřebou energie?
Počítá se také s důsledky rychlého rozvoje technologií, šířením virů a bakterií a lákavým možnostem genetických manipulací k vytváření biologických zbraní a destabilizaci celých ekosystémů.
„Je to jako Netflix místo suchých zpráv“
Francouzské ozbrojené síly nejsou jediné, kdo sáhl do světa science fiction. Fórum Sigma již léta poskytuje poradenské služby v oblasti vědecké fikce americkým velitelům. Do tohoto žánru proniká i britské ministerstvo obrany, které začátkem letošního roku obdrželo „osm vizí budoucnosti“, které napsali dva renomovaní američtí spisovatelé science fiction Peter Singer a August Cole.
„Je to příjemná změna oproti zprávám, které mohou být poněkud nepřehledné, nevýrazné a nudné.“
Románové příběhy nabízejí alternativu ke standardním suchým zprávám, kterými se politici a velitelé musí běžně prokousávat. „Tyto příběhy jsme vytvořili jako způsob úniku. Jsou jako miniaturní Netflix pro osoby s rozhodovací pravomocí,“ říká armádní velitel z Agentury pro inovace obrany Jean-Baptiste Colas. „Je to příjemná změna oproti zprávám, které vidí každý den a které mohou být poněkud nepřehledné, nevýrazné a nudné.“
Celý projekt zatím přišel na dva miliony eur a francouzská vláda plánuje jeho postupné rozšíření. Prezident Emmanuel Macron podle Colase dokonce požádal o přímou, vysoce zabezpečenou linku, aby mohl Červenému týmu osobně klást otázky.
Článek vyšel v MF Dnes.